Co je CSRD a koho se týká? Nová pravidla pro firemní udržitelnost v kostce

Co je CSRD?

Auditorská zpráva k výroční závěrce dosud u drtivé většiny firem obsahovala jen finanční čísla. U tisícovek největších evropských podniků – a jejich menších dodavatelů, kteří o tom často ani nevědí – se to mění: vedle rozvahy a výsledovky teď musí obstát i data o emisích, pracovních podmínkách nebo řízení rizik, ověřená auditorem stejně přísně jako účetnictví. Za touhle změnou stojí směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která nahradila starší a podstatně mírnější směrnici NFRD a zásadně rozšířila jak rozsah reportovaných informací, tak okruh firem, které je musí zveřejňovat.

CSRD je odpovědí Evropské unie na potřebu zajistit transparentní, srovnatelné a spolehlivé informace o environmentálních, sociálních a správních aspektech podnikání. Cílem je podpořit investice do udržitelných firem a posílit důvěru veřejnosti v podniky.

Koho se CSRD týká po revizi tzv. Omnibus balíčkem?

Na přelomu let 2025 a 2026 prošla CSRD zásadní revizí – tzv. Omnibus balíčkem, který okruh povinných firem výrazně zúžil a termíny posunul. Směrnice (EU) 2026/470 je v platnosti od 18. března 2026 a aktuálně platí toto:

Velké podniky v EU – povinnost mají firmy, které překročí obě hranice současně: více než 1 000 zaměstnanců a obrat nad 450 mil. EUR. Původní nižší práh (250 zaměstnanců, obrat 40 mil. EUR nebo aktiva 20 mil. EUR) byl zrušen.
Kotované malé a střední podniky – byly z povinného reportingu zcela vyjmuty. Mohou reportovat dobrovolně podle zjednodušeného standardu VSME.
Dceřiné společnosti – reportují jako součást konsolidace mateřské firmy podléhající CSRD; menší dodavatelé (do 1 000 zaměstnanců) navíc od července 2026 chrání tzv. value-chain cap – odběratel po nich nesmí vyžadovat víc dat, než pokrývá základní modul VSME.
Firmy ze třetích zemí – povinnost mají skupiny s obratem v EU nad 450 mil. EUR (dřívější práh byl 150 mil. EUR) a alespoň jednou dceřinou společností či pobočkou v EU s obratem nad 200 mil. EUR.

Zúžení je výrazné – z původně odhadovaných přes 50 000 firem v EU zůstává v povinném rámci jen zlomek, řádově nízké tisíce největších podniků. V Česku se CSRD přímo týká jen několika desítek až nižších stovek největších firem; drtivá většina českých středních firem se s požadavky ESG setká nepřímo, jako dodavatelé velkých odběratelů.

Kdy vstupuje CSRD v platnost?

Revidovaný harmonogram (po Omnibus) vypadá takto:

Firmy, které už reportovaly za účetní rok 2024 (bývalé subjekty pod NFRD) a stále splňují nový práh 1 000 zaměstnanců / 450 mil. EUR, pokračují v reportingu beze změny.
Ostatní velké podniky budou reportovat za účetní období od 1. ledna 2027 – první zprávy tedy vyjdou v roce 2028.
Kotované malé a střední podniky jsou mimo povinný rámec (viz výše).
Firmy ze třetích zemí s obratem v EU nad 450 mil. EUR reportují za účetní období od 1. ledna 2028 (první zprávy 2029).

Vzhledem k tomu, že se legislativa v letech 2025–2026 měnila rychle, doporučujeme si rozsah vlastní povinnosti vždy ověřit u auditora nebo ESG poradce.

Co firmy musí reportovat?

CSRD zavádí povinnost reportovat podle standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards). Firmy budou muset zveřejňovat:

Environmentální informace – např. emise CO₂, energetická náročnost, dopady na biodiverzitu
Sociální informace – např. pracovní podmínky, rovnost, dopady na komunity
Řízení a etiku – např. dozorčí struktury, korupce, role managementu

Důležitým principem je tzv. dvojí materialita, která požaduje zohlednit jak dopady firmy na okolí, tak vliv udržitelných faktorů na podnikání samotné.

Více o principech ESG se dozvíte v článku Co je ESG a proč na něm záleží.

Jak se připravit na CSRD?

I firma, na kterou se přímá povinnost zatím nevztahuje, dělá dobře, když se na přípravu nedívá jako na vzdálenou starost – požadavky se k ní dřív nebo později dostanou přes odběratele. Pět kroků níže platí pro obě skupiny, jen s jiným tempem.

1. Proveďte úvodní analýzu připravenosti

Než začnete cokoliv sbírat, zjistěte, kde přesně stojíte: k jakým datům má firma dnes přístup (energie, odpady, personální evidence, dodavatelské smlouvy) a která z nich chybí úplně. U středně velké firmy tahle inventura obvykle zabere dva až čtyři týdny práce napříč odděleními a jejím výstupem by měla být jasná mezera – seznam dat, která je potřeba začít sbírat, a systémů, které je potřeba propojit.

2. Zajistěte zapojení vedení

CSRD není záležitost jen oddělení udržitelnosti nebo komunikace – bez mandátu shora se projekt zasekne na první mezioborové bariéře, ať jde o přístup k datům z výroby nebo o rozpočet na nový software. Osvědčuje se jmenovat sponzora na úrovni CFO nebo COO, který má pravomoc rozhodovat o rozpočtu a prosadit spolupráci mezi odděleními.

3. Vytvořte ESG strategii a určete odpovědnosti

Stanovte priority, měřitelné cíle a konkrétní odpovědné osoby – ne abstraktní „ESG tým“, ale konkrétní jméno u každé oblasti. ESG strategie by měla být propojena s obchodními cíli a hodnotovým řetězcem, jinak zůstane jen dokumentem v šuplíku, který nikdo neaktualizuje.

4. Začněte sbírat data a měřit dopady

Bez dat není reporting a bez systému se sběr dat neudrží ani rok. Začněte tam, kde už data v nějaké formě existují (faktury za energie, mzdové systémy, evidence úrazů), a teprve pak doplňujte chybějící zdroje – typicky data od dodavatelů, která bývají nejpomalejší získat.

5. Sledujte legislativní vývoj a metodiky

Standardy ESRS se v posledních letech měnily rychle a revize z roku 2026 změnila jak okruh povinných firem, tak rozsah požadovaných dat. Udržujte kontakt s auditorem nebo ESG poradcem a před každým reportovacím cyklem si ověřte, zda se pro vás něco nezměnilo – co platilo loni, nemusí platit letos.

Závěr

CSRD přináší zásadní změnu v tom, jak firmy reportují a jak jsou hodnoceny investory i veřejností. Nejde jen o papírování – jde o důvěru, konkurenceschopnost a budoucnost podnikání. Konkrétní první krok, který zvládne udělat každá firma bez ohledu na to, zda pod CSRD přímo spadá, je zmíněná úvodní analýza připravenosti: zjistit, jaká data už dnes má a kde jí chybí. Kdo tohle zvládne dřív než rok před termínem, nebude přípravu dohánět v časové tísni pod tlakem auditora nebo odběratele.