Scénářová analýza klimatických rizik podle TCFD: Praktický návod pro české nefinanční firmy

Proč se nefinanční podniky neobejdou bez scénářové analýzy

Pracovní skupina TCFD (Task Force on Climate-related Financial Disclosures) doporučuje všem firmám – nejen bankám a investorům – zveřejňovat, jak je jejich podnikatelský model odolný vůči různým klimatickým scénářům. Evropské standardy ESRS E1 tuto povinnost převzaly a rozšířily: podnik musí doložit, že využil scénářovou analýzu k identifikaci fyzických a přechodových rizik a že alespoň jeden z hodnocených scénářů je kompatibilní s cestou 1,5 °C podle Pařížské dohody :contentReference[oaicite:12]{index=12}. Směrnice CSRD navíc výslovně odkazuje na doporučení TCFD a požaduje, aby podniky informovaly o odolnosti své strategie vůči různým klimatickým scénářům :contentReference[oaicite:13]{index=13}.

Důsledky pro české nefinanční firmy

Od účetního roku 2026 se povinnost scénářové analýzy dotkne všech velkých a kótovaných podniků v ČR. Nefinanční firmy z výroby, logistiky či ICT tak musí postupovat obdobně jako banky – jen s menší mírou sofistikace a ve formě přiměřené jejich velikosti, jak připouští aplikační požadavek AR 13 ESRS E1 :contentReference[oaicite:14]{index=14}.

Co scénářová analýza obnáší

Scénářová analýza je strukturovaný proces, který kombinuje vědecky podložené scénáře vývoje klimatu, podniková data a finanční modely, aby odhalil, jak by změna klimatu mohla ovlivnit:

• Fyzická rizika – extrémní počasí, povodně, vlny horka, nedostatek vody.
• Přechodová rizika – legislativa, uhlíková daň CBAM, změna poptávky či reputační tlak.
• Příležitosti – nové trhy, úspory energií, zelené produkty.

ESRS E1 detailně popisuje, jaká data zveřejnit: klíčové vstupy a omezení scénářů, geografické rozlišení, kompatibilitu s finančními výkazy a vazbu na investiční plány .

Regulační a metodické zdroje

Při přípravě analýzy můžete vycházet z následujících veřejně dostupných rámců, které ESRS výslovně doporučují :contentReference[oaicite:15]{index=15}:

1. TCFD Guidance on Scenario Analysis for Non-Financial Companies (2020).
2. ISO 14091 Adaptation to Climate Change — Guidelines on Vulnerability, Impacts and Risk.
3. Scénáře IEA (NZE 2050, SDS) a NGFS (Network for Greening the Financial System).

Legislativa ČR zatím nestanoví vlastní metodiku, ale vyžaduje naplnění požadavků EU — zejména CSRD a nařízení 2020/852 (EU Taxonomie) :contentReference[oaicite:16]{index=16}.

Nároky na data a kapacity

Pro kvalitní scénářovou analýzu budete potřebovat:

• Geolokační data o provozovnách a dodavatelském řetězci (minimálně na úrovni PSČ).
• Finanční data – rozpad tržeb, EBITDA a investic podle segmentů.
• Externí klimatické projekce – např. EU Copernicus Climate Data Store či ČHMÚ pro ČR.
• Specializovaný software (open-source např. Climate API nebo komerční nástroje typu Climate IQ).
• Multidisciplinární tým – ESG, finance, strategie, IT, risk management.

Středně velký podnik (tržby 3–10 mld. Kč) obvykle potřebuje 3–4 interní FTE na 3 měsíce + externí konzultanty s rozpočtem 0,8–1,5 mil. Kč pro první analýzu. Roční aktualizace pak stojí cca 30 % původní částky.

Krok za krokem: Jak scénářovou analýzu zavést

Krok 1 – Založení projektu a rozhodnutí managementu

Bez jasného sponzora v představenstvu analýza neušpěje. CSRD přímo ukládá kolektivní odpovědnost správních orgánů za správnost zprávy o udržitelnosti :contentReference[oaicite:17]{index=17}.

Krok 2 – Vymezení rozsahu a priority rizik

Využijte matici double materiality a zapojte klíčové stakeholdery – ESG E1 odkazuje na povinné zapojení stakeholderů do určení významných témat :contentReference[oaicite:18]{index=18}.

Krok 3 – Výběr scénářů

1. Scénář 1,5 °C – kompatibilní s Paříží (IEA NZE 2050).
2. Scénář 2,7 °C – střední trajektorie (NGFS “Current Policies”).
3. Scénář 4 °C – business as usual, slouží k testu extrémních fyzických rizik.

Každý scénář popište v tabulce: předpoklady (cena uhlíku, výše OZE, četnost extrémů), časový horizont, použité zdroje.

Krok 4 – Sběr a čištění dat

• Strojově stahujte ERA5 data pro teplotu a srážky.
• Pro přechodová rizika využijte projekce EU ETS ceny povolenky.
• Zajistěte auditní stopu: ESRS vyžaduje, aby data byla ověřitelná a spolehlivá :contentReference[oaicite:19]{index=19}.

Krok 5 – Modelování dopadů

Pro nefinanční podnik postačí srovnávací statický model EBITDA ± Δ náklady × pravděpodobnost. U výrobních firem doporučujeme GIS analýzu povodňového rizika (např. Povodňové mapy ČR) a následné kvantifikace ztrát produkce. Podrobný návod najdete v našem článku Adaptace na klimatická rizika ve výrobních závodech.

Krok 6 – Finanční stres-test a řízení rizik

Výstupem je mapa rizik s údaji „dopad v mil. Kč / pravděpodobnost / rok“. Doporučujeme přepočítat výnosnost investic (NPV, IRR) pro klíčové projekty ve všech scénářích.

Krok 7 – Integrace do strategie a reportingu

Závěry scénářové analýzy musí navazovat na klimatické cíle firmy (např. Science Based Targets). Praktický postup jejich nastavení nabízíme v článku Science Based Targets Initiative: Jak si české SME nastaví a nechají validovat klimatické cíle.

Checklist pro rychlou sebekontrolu

• Má podnik minimálně tři interně schválené klimatické scénáře?
• Existuje datová evidence fyzických i přechodových rizik na úrovni aktiv?
• Byla analýza peer-review odborníkem mimo tým připravující data?
• Jsou výsledky integrovány do Enterprise Risk Management a rozpočtu CapEx/OpEx?
• Splňuje výstup strukturu zveřejnění dle ESRS E1 (AR 13–15) a CSRD čl. 19a? :contentReference[oaicite:20]{index=20}

Časté chyby a jak se jim vyhnout

1. Nedostatečné geografické rozlišení – povodně modelované na úrovni kraje zkreslují riziko. Použijte koordináty lokalit, jak doporučuje ESRS E1 AR 14 :contentReference[oaicite:21]{index=21}.
2. Pouze jeden scénář – TCFD vyžaduje více scénářů, včetně extrému. Nedodržení vede k negativnímu auditu.
3. Bez vazby na finance – AR 15 zdůrazňuje kompatibilitu scénářů s finančními výkazy :contentReference[oaicite:22]{index=22}.
4. Nadměrný detail u malé firmy – princip proportionality umožňuje jednodušší metody.

Příklady z české praxe

Strojexport a.s. (výroba obráběcích strojů, 4 mld. Kč tržeb)

Fyzická rizika: povodňová expozice dvou hal v Pardubickém kraji. Analýza ukázala 12% pravděpodobnost ztráty výroby na 30 dnů do 2030.
Opatření: investice 22 mil. Kč do mobilních protipovodňových zábran (NPV > 0 již při scénáři 2,7 °C). Výsledek: banky snížily úrokovou marži o 25 bsp.

Zelená energie s.r.o. (ESCO služby, 0,9 mld. Kč tržeb)

Přechodová rizika: nárůst ceny EUA povolenek na 130 €/t (scénář 1,5 °C). Firma přecenila servisní kontrakty a spustila vlastní projekt solar lease, čímž neutralizovala 70 % dopadu. EBITDA 2024 meziročně +9 %.

Závěr

Scénářová analýza podle TCFD a ESRS E1 je dnes povinným pilířem klimatického reportingu českých firem. Není to však jen „další papír pro regulátora“ – dobře provedená analýza odhalí strategická rizika i ziskové příležitosti a zlevní kapitál. Začněte malými kroky, využijte veřejně dostupné scénáře a interní data. Během tří měsíců můžete mít na stole první decision-ready výstup, který obstojí před auditorem i investorem.

Přečtěte si také

• Jak se připravit na ESG reportování krok za krokem
• Role managementu a správních orgánů při ESG řízení: Klíč k úspěchu firem