CBAM v praxi: Kompletní průvodce pro české exportéry – příprava na uhlíkové clo EU krok za krokem
Jak zvládnout CBAM už dnes: povinné reporty, výpočet emisí, úprava smluv a finanční model pro české exportéry oceli, hliníku, hnojiv či elektřiny.
Úvod: Proč musí čeští exportéři řešit CBAM už v roce 2025
Počínaje říjnem 2023 běží přechodné období uhlíkového cla EU (Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM). Do konce roku 2025 se od výrobců cementu, hliníku, oceli, hnojiv, vodíku a elektřiny vyžaduje čtvrtletní report emisí, od ledna 2026 pak začnou platby za dovoz – v podobě nákupu CBAM certifikátů s cenou navázanou na EU ETS. Českým podnikům vyvážejícím komponenty či polotovary ze zmíněných komodit do Unie tak přibude zcela nový náklad a administrativní povinnost. Kdo proces neuchopí včas, riskuje zdržení na celnici, penále až 50 € za tunu CO2 a ztrátu kontraktů ve prospěch konkurenta, který dokáže doložit nižší uhlíkovou intenzitu.
Co CBAM obnáší a vyžaduje
1. Právní rámec a klíčové termíny
Nařízení (EU) 2023/956 definuje CBAM jako doplňkový nástroj k EU ETS. Do roku 2032 se bude postupně rozšiřovat a tlumit bezplatné příděly povolenek v ETS. Základní milníky:
- Q4 2023 – Q4 2025: přechodné období, povinné reporty, 0 €/t CO2.
- 2026–2030: ostrý provoz, platby za CBAM certifikáty (počátečně ≈ 2,5 % ceny ETS, poté lineární růst).
- 2030–2034: úplné sladění s ETS – bezplatné příděly mizí, CBAM kryje 100 % rozdílu.
Konečná zodpovědnost za hlášení a platbu leží na declarantovi – dovozci usazeném v EU, nicméně producent mimo EU je povinen data poskytnout.
2. Datové požadavky
Povinné položky reportu CBAM (Annex III nařízení):
- Celková tonáž dovezeného produktu podle TARIC.
- Embodied emissions – přímé (Scope 1) a u některých komodit nepřímé (Scope 2) emise na tunu.
- Případná uhlíková daň zaplacená v třetí zemi (odečitatelná).
- Metodika výpočtu (měření vs. standardní hodnoty).
3. Rizika a příležitosti
- Cenové riziko: Pokud cena EUA vystřelí z 100 € na 150 €, náklad CBAM vzroste o 50 % při stejné intenzitě.
- Smluvní riziko: Dlouhodobé kontrakty typu „DAP EU“ musí být nově indexovány na cenu CBAM.
- Příležitost: Exportér s nižší uhlíkovou intenzitou může nabídnout nižší finální cenu než konkurent ze země s uhlíkově náročnou elektřinou.
Jak postupovat – detailní návod pro české exportéry
Krok 1 – Mapujte tok zboží a HS kódy (2 – 3 týdny)
Začněte v ERP: vygenerujte seznam položek s HS kódy 25 (cement), 28 (vodík), 38. Fertilizers, 72–73 (železo a ocel), 76 (hliník) a 27.16 (elektřina). Zaměřte se na hranice spadající pod CBAM – v prvním roce častá chyba.
Krok 2 – Získejte emisní data od výrobních závodů (4 – 6 týdnů)
- Poptejte Product Carbon Footprint (ISO 14067) nebo alespoň site-based EF dle nařízení.
- Pokud výrobce neměří, použijte default values z Annex VI – ale počítejte s malusem, jsou konzervativní.
- Připravte NDA a datové šablony (Excel CBAM template).
Krok 3 – Přepočítejte ekonomiku kontraktů (2 týdny)
Vytvořte scénářovou kalkulačku:
CBAM náklad = (tonáž × EF × %coverage) × (spot price EUA – carbon tax paid) × coverage factor 2026–2030
Nastavte scénáře EUA 80/120/160 €/t. Výstupy sdílejte s oddělením prodeje – úprava cenových listů.
Krok 4 – Přidejte doložku CBAM do smluv (1 měsíc)
Právní tým vloží variable carbon cost clause: „Cena se upravuje kvartálně dle indexu CBAM certifikátů zveřejňovaného EK.“
Krok 5 – Registrace v CBAM portal & první report (⩽ 30 dní od konce kvartálu)
- Založte účet na CBAM Transitional Registry.
- Nahrajte XML report (validátor EK).
- Správa cla – od 2026 měsíční nákup CBAM certifikátů.
Krok 6 – Integrace do ESG a interního carbon pricingu (3 měsíce)
Propojte CBAM modul s firemní internal carbon pricing (podrobně rozvedeno v článku Interní uhlíková daň ve firmě). Tím sladíte investiční a prodejní ceny s reálným nákladem uhlíku.
Checklist a odhad nákladů implementace
| Aktivita | Čas | Náklady (Kč) |
|---|---|---|
| Mapování produktů a HS kódů | 2 týdny | 0 (interní) |
| SBĚR PCF dat + validace | 6 týdnů | 150 000 |
| Kalkulačka + scénáře | 1 týden | 25 000 |
| Úprava smluvních šablon | 1 měsíc | 40 000 |
| Implementace CBAM modulu ERP | 2 měsíce | 90 000 |
| Školení exportního týmu | 1 den | 15 000 |
| Celkem | ≈ 4 měsíce | 320 000 |
Case study: Ocelový profil DEK-Metal
Středně velký výrobce tenkostěnných profilů exportuje 8 000 t oceli ročně do Německa. Po sběru dat zjistili EF = 1,65 t CO2/t vs. default 2,30 t. Při ceně EUA 110 € a pokrytí 2,5 % v 2026 činí jejich skutečný CBAM náklad 3,6 mil. Kč, zatímco konkurent s defaultem zaplatí 5,0 mil. Kč. Firma zvýšila cenové rozpětí a získala tříletý kontrakt – ESG jako konkurenční výhoda.
Časté chyby a jak se jim vyhnout
- Zapomenutí na nepřímé emise elektřiny: U vodíku, hnojiv a hliníku se počítá i Scope 2.
- Nesoulad HS kódu vs. celní deklarace: I desetinná odchylka může celní úřad vyhodnotit jako pokus o obcházení.
- Podcenění dat od subdodavatelů: Pro semifinální výrobky (např. šrouby) se uhlík dělí podle podílu vstupu podléhajícího CBAM.
- Chybný kurz EUR/CZK: Platby CBAM se účtují v EUR, ale reportovaný náklad v Kč se v ERP přepočítává – fixujte kurz měsíčně.
Závěr
CBAM není jen další regulatorní zátěž – je to test uhlíkové konkurenceschopnosti. Český exportér, který si včas zajistí přesná emisní data, upraví smlouvy a propojí CBAM s interním carbon pricingem, získá cenovou i reputační výhodu. Čtyřměsíční projekt a investice v řádu stovek tisíc korun jsou zanedbatelné oproti riziku ztráty klíčových trhů po roce 2026.