Co znamená zkratka ESRS a jaké má části? Přehled pro firmy v praxi

Co je to ESRS?

Otevřete si výroční zprávu velké evropské firmy z roku 2029 a vedle rozvahy najdete desítky stran tabulek s emisními faktory, fluktuací zaměstnanců nebo protikorupčními kontrolami – strukturovaných podle přesně definovaných datových bodů, ne podle toho, co se firmě zrovna hodilo napsat. Tahle struktura má jméno: ESRS, zkratka pro European Sustainability Reporting Standards, tedy evropské standardy pro vykazování udržitelnosti. Vznikly jako prováděcí předpis ke směrnici CSRD, která zásadně mění pravidla nefinančního reportingu pro firmy v EU – zatímco CSRD řekne, kdo musí reportovat a kdy, ESRS řeknou přesně co a v jakém formátu.

ESRS určují, jaké konkrétní informace musí firmy zveřejňovat ohledně svých dopadů a rizik v oblasti environmentální (E), sociální (S) a správní (G). Cílem je zajistit transparentnost, srovnatelnost a kvalitu dat, která pomohou investorům, bankám i dalším stakeholderům dělat informovaná rozhodnutí – a firmě samotné umožní srovnat se rok od roku, ne jen popsat aktuální stav slovy.

Struktura ESRS: Jaké oblasti pokrývá?

ESRS je rozdělen do několika základních kategorií. Každá z nich má konkrétní zaměření a požadavky na vykazování:

1. Obecné standardy (ESRS 1 a ESRS 2)

ESRS 1 – Obecné požadavky: vysvětluje principy jako je dvojí materialita, hodnotový řetězec, časové horizonty a struktura výkaznictví.
ESRS 2 – Obecná zveřejnění: stanovuje minimální povinné informace, které musí zveřejnit každá firma, např. obchodní model, řízení ESG otázek nebo strategie udržitelnosti.

2. Environmentální standardy (E1 až E5)

ESRS E1 – Klimatická změna: emise, cíle dekarbonizace, adaptace
ESRS E2 – Znečištění: látky znečišťující ovzduší, půdu, vodu
ESRS E3 – Voda a mořské zdroje: spotřeba a dopady
ESRS E4 – Biodiverzita a ekosystémy: dopady a závislosti
ESRS E5 – Cirkulární ekonomika a využívání zdrojů: materiálové toky, recyklace

3. Sociální standardy (S1 až S4)

ESRS S1 – Vlastní pracovní síla: zaměstnanci, podmínky, diverzita, rovnost
ESRS S2 – Pracovníci v hodnotovém řetězci: pracovní podmínky u dodavatelů
ESRS S3 – Dotčené komunity: dopady podnikání na lokální prostředí
ESRS S4 – Spotřebitelé a koncoví uživatelé: zdraví, bezpečnost, transparentnost

4. Správní standard (G1)

ESRS G1 – Správa a řízení: etika, korupce, daňová politika, role orgánů řízení

Revize ESRS v roce 2026

V rámci zjednodušení navazujícího na tzv. Omnibus balíček zveřejnila Evropská komise 3. července 2026 revidovanou verzi standardů – ESRS (2026). Cílem bylo snížit administrativní zátěž: revize omezuje počet povinných datových bodů o více než 60 % a celkový počet datových bodů o více než 70 %, zpřehledňuje strukturu a zavádí úlevy (např. zjednodušenou analýzu dvojí materiality shora dolů). Revidované standardy jsou povinné pro účetní období od roku 2027, firmy je ale mohou dobrovolně použít už dříve.

Jak s ESRS začít?

Dvanáct standardů a stovky datových bodů působí na první pohled odrazujícím dojmem, ale drtivá většina firem s reportingem nezačíná od nuly – začíná analýzou materiality, která seznam okamžitě zredukuje na relevantní zlomek. Postup, který se v praxi osvědčuje, má pět kroků:

Seznamte se se základními principy ESG a CSRD – bez pochopení, proč reporting vůbec vznikl, budou jednotlivé standardy působit jako samoúčelná byrokracie. Základ najdete v článku Co je ESG a proč na něm záleží.
Proveďte předběžnou analýzu materiality – u výrobní firmy bude typicky klíčový E1 (klima) a S1 (zaměstnanci), u finanční instituce spíš G1 a expozice vůči klientům v rizikových odvětvích. Tahle analýza řekne, které standardy skutečně reportovat, a které zmínit jen okrajově.
Stanovte odpovědnosti – konkrétní osobu nebo tým, který řídí sběr dat, koordinaci mezi odděleními a přípravu na audit. Bez jasného vlastníka procesu se agenda rozmělní mezi lidi, pro které je to jen doplňková práce.
Začněte se sběrem dat – nejen environmentálních, ale i sociálních a správních; u většiny firem trvá vybudování spolehlivého datového toku o dva až tři reportovací cykly déle, než se čekalo, protože část dat leží mimo vlastní systémy (u dodavatelů, v mzdovém oddělení, u externí správy budov).
Připravte se na auditovatelnost dat – ESRS požadují, aby byla data ověřitelná, tedy aby k nim existovala zdokumentovaná metodika a auditní stopa, ne jen finální číslo v tabulce.

Závěr

ESRS přinášejí jednotný jazyk pro ESG reporting v celé EU. Českým firmám otevírají cestu k lepší konkurenceschopnosti, důvěře investorů a dlouhodobé udržitelnosti. Nejrychlejší cesta, jak agendu zvládnout bez zbytečných oklik, je nezačínat sběrem dat naslepo, ale předběžnou analýzou materiality – ta ušetří měsíce práce na standardech, které se vaší firmy nakonec vůbec netýkají.

Chcete-li lépe porozumět širším souvislostem, doporučujeme také článek Rozdíl mezi ESG, CSR a udržitelností.