Internal carbon pricing v kapitálovém rozpočtu: Jak nastavit cenu uhlíku, scénáře a rozhodovací stromy ve vaší firmě
Praktický návod pro české firmy: určete interní cenu uhlíku, zapojte ji do investičního rozhodování a získejte konkurenční výhodu ještě před rokem 2030.
Úvod: Proč dnes interní cena uhlíku rozhoduje o investicích
Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) překročil v březnu 2025 hranici 100 €/t CO2. Současně se od roku 2026 rozšíří na sektor dopravy a budov (EU ETS 2) a do praxe vstoupí Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM. Tyto změny prudce zvyšují riziko „uvíznutých aktiv“ – investic, které bez náležitého zohlednění uhlíkových nákladů ztratí hodnotu. Z patnáctileté praxe v auditech a CAPEX schvalovacích procesech v českém průmyslu mohu potvrdit: firmy, které zavedly interní carbon pricing (ICP), dokázaly proinvestovat o 20–30 % více kapitálu do nízkoemisních technologií, aniž by klesla jejich IRR.
Co je interní carbon pricing a jaké typy existují
ICP je manažerský nástroj, kterým firma dobrovolně přiřadí finanční hodnotu každé tuně emisí skleníkových plynů (GHG) vznikajících v jejím podnikání. Na rozdíl od reálné ceny povolenky jde o vnitřní účetní princip, jehož cílem je:
- zohlednit uhlíková rizika dlouho předtím, než dopadnou na cash-flow,
- sjednotit rozhodování napříč divizemi a zeměmi,
- urychlit inovace a dekarbonizační opatření.
Nejběžnější formy:
- Shadow price (stínová cena) – používá se pouze pro porovnání investic. Neprochází výsledovkou.
- Internal carbon fee – interní „daň“, kterou divize odvádějí do firemního fondu na zelené projekty.
- Implicitní cena uhlíku – vychází z nákladů na dosažení určitého redukčního cíle (MAC curve).
Podle databáze CDP Carbon Pricing 2024 interní cenu uhlíku používá 2 550 společností, z toho 73 % ji už aplikuje v CAPEX modelech. Českých firem je zatím jen 11 – to je příležitost pro první-mover výhodu.
Co zavedení interní ceny uhlíku obnáší a vyžaduje
Regulační a účetní rámec
Nové standardy ESRS E1 vyžadují popis mechanismu, jímž podnik promítá cenu uhlíku do finančního rozhodování (E1-5 „Targets“ a E1-6 „Transition Plan“). Směrnice CSRD přitom ukládá povinnost zveřejnit, jak je přechod ke klimatické neutralitě integrován do finanční strategie. Společnost tedy musí doložit, že ICP reálně ovlivňuje NPV/IRR projektů, nikoli jen funguje jako PR prohlášení.
Datová připravenost
ICP stojí na robustní emisní inventuře. Bez věrohodných dat Scope 1 + 2 + 3 riskujete, že investice optimalizujete na špatný cíl. Praxe ukazuje:
- Velké průmyslové podniky (energo, sklo, cement) potřebují on-line měření plynů a páry s hodinovým profilem.
- SME (do 250 zam.) často vystačí se spend-based odhadem Scope 3 a ročními fakturami za elektřinu.
Organizační změny
Zavedení ICP vyžaduje úpravu CAPEX šablon a workflow v ERP/MES. Rozpočtová komise musí vidět uhlíkové náklady stejně jako ty finanční. Proto je nutné:
- upravit CAPEX Request Form – kolonka pro t CO2 × ICP,
- aktualizovat interní Discounted Cash-Flow šablony – samostatná kapitola „Carbon cash-out“.
Finanční modelování a scenáře
ICP nenahrazuje EU ETS či CBAM, ale rozšiřuje scénářovou analýzu. Musíte definovat:
- Base case – současná cena EUA (např. 100 €),
- High case – IEA NZS 2040 (200 €),
- Stress case – cena 300 € při omezené alokaci povolenek.
Každá investice projde všemi třemi scénáři.
Procesní rizika
Nejčastější selhání, která jsem viděl v praxi:
- „Carbon price“ nastavena příliš nízko (např. 30 €) – projekty pak nadále favorizují fosilní CAPEX.
- Chybějící kontrola – jednotky obcházejí ICP tak, že emisní faktor uměle snižují.
- Bez revize – cena uhlíku zamrzne pět let beze změny a přestane odrážet trh.
Jak prakticky zavést interní cenu uhlíku – krok za krokem
Krok 1 – Definujte cíle a vyberte typ ICP
Začněte workshopem, kde se sejdou CFO, Chief Sustainability Officer (CSO), vedoucí výroby a zástupce představenstva. Během jednoho dne si ujasníte:
- Jaký strategický účel ICP plní (snížit CAPEX riziko, vytvořit fond projektů, motivovat jednotky).
- Zda zvolíte shadow price (rychlé, nejméně kontroverzní) nebo internal fee (pomalejší, ale silnější motivátor).
Časový rámec: 2 týdny na shodu v top managementu.
Krok 2 – Vyberte referenční cenu
Nejběžnější praxe je vzít tříletý průměr forwardových kontraktů EUA. V roce 2025 je to ~110 €/t. Některé firmy zohledňují social cost of carbon – SCC (~190 €), jiné hranici profitability zelených projektů. Doporučujeme:
- Base price = 120 €/t (Forward EUA 26–27),
- revize každý březen,
- automatická úprava (indexace) o inflaci a kurz EUR/CZK.
Náklady: prakticky nulové – data EU ETS jsou veřejná.
Krok 3 – Upravte CAPEX šablony a ERP
V kapitálovém requestu přidejte řádky:
- Roční emise projektu (t CO2): vstup,
- ICP (Kč/t),
- Carbon cash-out (Kč/rok) = emise × ICP,
- Net Present Carbon Cost (NPCC) = diskontovaná suma na 10 let.
V SAP/Oracle nastavte nové konto „6399 – Internal carbon fee“.
Náklady: 1 interní ABAP/junior developer × 3 dny práce.
Krok 4 – Postavte rozhodovací stromy (decision trees)
Pro projekty nad 10 mil. Kč doporučuji vizuální rozhodovací strom:
- Uzly = klíčové milníky (např. schválení EIA, dotace),
- Větve = scénáře cen uhlíku, dotací, technologií,
- Listy = očekávaná IRR a NPCC.
Software: Palisa TreeAge, Excel + add-in „PrecisionTree“. Výstup přiložíte k CAPEX balíčku.
Krok 5 – Pilotní projekt a test systému
Vyberte 1–2 projekty (např. fotovoltaika a výměna kotelny). Během 6 týdnů:
- Vyplňte novou šablonu.
- Přiřaďte ICP.
- Srovnejte IRR s/bez ICP.
V jednom z našich projektů pro SkloTech s.r.o. přidání ICP 120 €/t změnilo IRR plynové pece z 14 % na 7 % a elektrické pece z 9 % na 12 %. Investoři tak schválili elektrickou variantu.
Krok 6 – Rozšiřte ICP na celé portfolio
Po pilotu aktualizujte Investment Policy a vyžadujte ICP u všech projektů nad 1 mil. Kč.
Časová osa: 3 měsíce od startu workshopu do plnohodnotného nasazení.
Krok 7 – Zahrňte ICP do ESRS reportingu
V kapitole „E1-6 Transition Plan“ uveďte:
- výši interní ceny uhlíku (disclose),
- periodicitu revize,
- vliv na investiční rozhodnutí – alespoň jeden konkrétní příklad.
Při externím auditu (limited assurance) musí auditor doložit, že ICP skutečně ovlivňuje CAPEX rozhodnutí.
Přibližné náklady a přínosy
| Položka | Náklady (Kč) | Čas |
|---|---|---|
| Workshop top managementu | 0 (interní) | 1 den |
| Úprava CAPEX šablon | 15 000 | 1 týden |
| ERP – nové konto + reporting | 45 000 | 3 týdny |
| Pilotní projekty (poradenství) | 120 000 | 6 týdnů |
| Školení nákladových středisek | 30 000 | 1 den |
Roční přínosy: Průměrně 8–12 % dodatečná IRR u „zelených“ projektů, snížení Scope 1 + 2 o 5–10 % díky rychlejší implementaci úspor.
Řešení běžných problémů a překážek
- Odmítání v divizích – zavádějte ICP jako shadow price, teprve po roce interní fee.
- Nedostatečná data Scope 3 – použijte spend-based metodu dočasně, viz článek Důležitost hodnotového řetězce v ESG reportingu.
- Rozpor s krátkodobými KPI – při hodnocení manažerů zahrňte metriky t CO2/mil. Kč CAPEX.
Závěr
Interní cena uhlíku je nejrychlejší a nákladově nejefektivnější nástroj, jak přenést klimatická rizika do finančního rozhodování. V českém prostředí jde doslova o konkurenční výhodu – drtivá většina firem ICP stále nepoužívá. Postup popsaný výše zvládnete implementovat během tří měsíců s celkovými náklady pod 250 000 Kč. Získáte jasný signál pro investory, lepší rating bank a hlavně – projekty, které budou dávat smysl i v roce 2035, kdy bude externí cena uhlíku dvojnásobná.