Kdo a kdy musí začít s ESG reportováním v ČR a EU? Praktický přehled povinností

Proč se ESG reportování stává povinností?

Firma s 800 zaměstnanci a obratem 300 mil. EUR si ještě před dvěma lety připravovala rozpočet na první ESG report – po revizi CSRD balíčkem Omnibus I jí ale povinnost fakticky odpadla, protože nový práh míří jen na firmy nad 1 000 zaměstnanců a 450 mil. EUR obratu. Ne každá firma má ale takové štěstí; a i ta, která pod přímou povinnost nespadá, může přijít o zakázku, pokud jí velký odběratel bude chtít ESG data i tak. Přesně kvůli téhle nejistotě je důležité vědět, kam přesně vaše firma v novém rozdělení patří.

Evropská unie prostřednictvím směrnice CSRD rozšiřuje okruh firem, které mají povinnost reportovat udržitelnostní informace, a nové požadavky reagují na potřebu větší transparentnosti v oblasti dopadů podnikání na klima, společnost a etiku řízení. ESG reportování se tak stává nejen otázkou reputace, ale i zákonnou povinností – znalost toho, kdo a kdy musí začít, je pro české firmy zásadní, aby se vyhnuly sankcím a získaly náskok.

Kdo má povinnost ESG reportingu podle CSRD?

Na přelomu let 2025 a 2026 prošla CSRD zásadní revizí – tzv. balíčkem Omnibus I. Rada EU a Evropský parlament se na finální podobě dohodly v prosinci 2025, samotná novela vyšla v Úředním věstníku EU 26. února 2026 a členské státy (včetně ČR) ji musí do národního práva promítnout nejpozději do 19. března 2027. Původní práh – dvě ze tří kritérií (250 zaměstnanců, obrat 40 mil. EUR, aktiva 20 mil. EUR) – přestal platit. Nahradila ho jediná, výrazně přísnější podmínka, která podle odhadů Komise vyřadí ze scope CSRD zhruba 80 % firem oproti původnímu znění směrnice.

Po reformě CSRD dopadá na tyto skupiny firem:

1. Velké podniky a mateřské společnosti skupin – firmy s více než 1 000 zaměstnanci a zároveň čistým obratem nad 450 mil. EUR. Obě podmínky musí být splněny současně.
2. Firmy, které už reportovaly za rok 2024 (bývalá vlna NFRD) – pokud novému prahu 1 000 zaměstnanců / 450 mil. EUR nevyhovují, dostaly přechodnou výjimku ze scope pro roky 2025–2026 a fakticky z přímé povinnosti vypadly.
3. Kotované malé a střední podniky (SMEs) – reportují až od roku 2029 (za účetní období 2028), s možností dalšího dobrovolného odkladu.
4. Firmy mimo EU – pokud má mateřská společnost obrat v EU vyšší než 450 mil. EUR, nebo dceřiná společnost/pobočka v EU obrat vyšší než 200 mil. EUR (oba prahy byly Omnibusem navýšeny z původních 150 mil. EUR).

Od kdy platí nové povinnosti?

Harmonogram po reformě Omnibus vypadá takto:

• Firmy nad novým prahem (1 000 zaměstnanců / 450 mil. EUR obrat), které už reportovaly za účetní období 2024: pokračují v reportingu bez přerušení.
• 2028 (reportování za účetní období 2027): ostatní velké firmy nad prahem 1 000 zaměstnanců / 450 mil. EUR, které zatím nereportovaly – tzv. druhá vlna, odsunutá z původního termínu 2026.
• 2029 (reportování za účetní období 2028): kotované malé a střední podniky – třetí vlna, s možností dalšího odkladu.
• Firmy mimo EU s významnou činností v EU nad novým prahem obratu – termín navazuje na stejné schéma jako u mateřských firem v EU.

Pro naprostou většinu českých firem, které se pod hranici 1 000 zaměstnanců a 450 mil. EUR obratu nedostanou, tak přímá zákonná povinnost CSRD po reformě odpadá. Nezmizel ale nepřímý tlak: mnoho firem, které nejsou přímo povinny, cítí požadavky na ESG data ze strany svých odběratelů, bank a investorů v rámci hodnotového řetězce – u velkých reportujících firem to bude typicky přes zjednodušený dobrovolný standard VSME.

Jak zjistit, zda se vás povinnost týká?

Položte si následující otázky:

• Máme více než 1 000 zaměstnanců a zároveň obrat přes 450 mil. EUR?
• Jsme součástí nadnárodní skupiny, která bude reportovat konsolidovaně?
• Jsme na burze?
• Žádají po nás ESG data velcí klienti nebo banky?

Pokud odpovíte „ano“ na jednu či více otázek, je vhodné začít se přípravou na ESG reporting bez odkladu. Můžete si také projít základní kontext v článku Co je ESG a proč na něm záleží.

Co dělat teď?

Prvním krokem je právní analýza, která jasně určí, jestli vaše firma spadá pod CSRD přímo – pro některé firmy půjde o povinnost, pro jiné spíš o strategickou volbu, jestli reportovat dobrovolně kvůli tlaku odběratelů a bank. Jakmile máte jasno, připravte si plán s konkrétními daty, kdy začít s analýzou materiality, sběrem dat a implementací ESRS standardů – a nenechávejte tenhle krok na poslední chvíli, protože sběr kvalitních dat za celý rok zpětně prakticky nejde. Souběžně s tím vybudujte reportingové kapacity: nástroje, proškolené lidi a jasně přiřazené odpovědnosti, bez kterých kvalitní ESG výkaznictví nevznikne. Firmy mají na přípravu obvykle aspoň rok, ale ten čas uteče rychleji, než čekáte – zvlášť pokud teprve zjišťujete, kde všude ve firmě jaká data vlastně leží.

Závěr

Po zpřísnění prahů balíčkem Omnibus I se přímá zákonná povinnost CSRD týká už jen řádově stovek největších firem a skupin v ČR. Nepřímo se ale nové požadavky na ESG data dotknou mnohem širšího okruhu firem v hodnotovém řetězci – jako dodavatelé velkých korporací nebo klienti bank. Nepřipravenost tak může znamenat nejen právní rizika u přímo povinných firem, ale u ostatních ztrátu obchodních příležitostí a důvěry investorů, zákazníků či zaměstnanců.

Pokud si nejste jistí, kam vaše firma patří, projděte si čtyři otázky z kapitoly výše – počet zaměstnanců, obrat, členství v nadnárodní skupině a tlak od klientů či bank – a napište si k nim konkrétní čísla, ne odhady. To vám během jednoho odpoledne ukáže, jestli řešíte zákonnou povinnost, nebo obchodní příležitost, a podle toho se úplně jinak nastaví i tempo přípravy. Pomoci vám může i článek o rozdílu mezi ESG, CSR a udržitelností, kde se dozvíte více o tom, co ESG skutečně znamená pro byznys.