Strategická spolupráce s neziskovým sektorem podle CSRD: modely partnerství, měření a reporting dopadu

Proč je partnerství s neziskovým sektorem klíčové v éře CSRD

Evropská směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) klade důraz na celkový společenský dopad organizace a vyžaduje publikovat nejen environmentální, ale i social a governance informace v rozsahu, který jsme doposud vídali jen u velkých globálních korporací. Ústředním prvkem je koncept dvojí materiality – podnik musí popsat, jak ovlivňuje okolí a jak okolí ovlivňuje jeho finanční výkonnost. V praxi to znamená transparentně ukázat, jak se podílí na rozvoji komunit, snižuje sociální nerovnosti nebo podporuje diverzitu dodavatelského řetězce. A právě zde nabývá na významu strategická spolupráce s neziskovými organizacemi.

Dlouhodobá partnerství s NGO přinášejí firmám trojí hodnotu:

• Legislativní shodu – neziskový partner pomůže nastavit cíle v souladu s ESRS S3 (dopady na komunity) a S4 (spotřebitelé a koncoví uživatelé).
• Reputační kapitál – uvěřitelný příběh o reálném přínosu pro společnost posílí značku i důvěru investorů.
• Inovace a tržní příležitosti – neziskovky často přinášejí znalost komunit, kterou firma využije k vývoji produktů se sociální hodnotou.

Krátce řečeno, partnerství s NGO je dnes must-have součástí ESG strategie, nikoli PR přílepek.

Legislativní očekávání: CSRD, ESRS a sociální taxonomie

CSRD & ESRS S3/S4

Standardy ESRS S3 – Dopady na komunity a ESRS S4 – Spotřebitelé a koncoví uživatelé definují povinnost zveřejňovat:

• popis klíčových stakeholder groups (místní komunity, zranitelné skupiny),
• hlavní negativní a pozitivní dopady,
• politiky a akční plány k řízení těchto dopadů,
• KPI – výstupy (output), výsledky (outcome) a dopady (impact).

Praktický návod k reportingu S3 najdete v článku ESRS S3 v praxi: Jak řídit dopady na komunity.

EU sociální taxonomie

Připravovaná Social Taxonomy kategorizuje hospodářské aktivity, které podporují sociální cíle (důstojná práce, inkluze, dostupné služby). Investoři budou hledat „sociálně udržitelné“ projekty, a proto se vyplatí navázat s NGO takové partnerství, které se do taxonomie vejde. Základy přibližuje článek EU sociální taxonomie v praxi.

Dvojí materialita

CSRD vyžaduje podložit výběr tématu matriční analýzou. Spolupráce s neziskovkou vám poskytne data z terénu, která byste sami získávali roky – například míru finanční gramotnosti klientů nebo environmentální zátěž konkrétní lokality. Jak celý proces správně nastavit, shrnuje článek Dvojí materialita: základní princip CSRD a ESRS.

Modely partnerství firem a NGO

1 | Filantropie 1.0 – jednorázové dary

Nejjednodušší forma: firma poskytne finanční příspěvek nebo věcný dar. Nízko administrativně náročné, ale omezený dopad a riziko, že auditor označí aktivitu za immaterial.

2 | Strategické partnerství 2.0

Víceleté memorandum o spolupráci: společné plánování aktivit, sdílené KPI, marketingová podpora. Typicky 0,1–0,5 % tržeb reinvestovaných do projektu. Vyšší kredibilita, možnost zahrnout do ESRS S3.

3 | Venture Philanthropy 3.0

Firma poskytuje NGO nejen peníze, ale i know-how, mentoring, přístup na trh. Důraz na měřitelné výsledky – např. počet absolventů rekvalifikačního programu, procento úspěšného zaměstnání. Návratnost ve formě lidských zdrojů a reputace.

4 | Shared Value 4.0

Neziskovka se stává integrovaným článkem byznys modelu. Příklady: sociální podnik dodávající catering do firemní kantýny, joint-venture na recyklaci odpadu. Vyšší finanční investice, ale také přímý vliv na provozní marži a ESG skóre.

Jak vybudovat efektivní program spolupráce – krok za krokem

Krok 1 | Materialitní mapa a výběr priorit

Začněte interním workshopem se zástupci CSR, financí, HR a provozu. Využijte stakeholder mapping – identifikujte komunity, které firma ovlivňuje. Následně proveďte rychlý sociální audit (dotazníky, rozhovory, veřejné databáze). Výstupem je seznam priorit řazených podle vlivu na podnikání a společnost.

Krok 2 | Due-diligence a výběr partnera

• Legitimita – registrace, auditované účetnictví, reputace.
• Kompetence – odborné kapacity, delivery track.
• Kulturní shoda – sdílené hodnoty, ochota inovovat.

NGO je vhodné hodnotit obdobně jako dodavatele – využijte standard Supplier Code of Conduct a ESG dotazník.

Krok 3 | Teorie změny a SMART KPI

Společně nadefinujte Theory of Change: vstupy → výstupy → výsledky → dopady. Příklad finanční gramotnosti:

• Input: 3 mil. Kč + 50 hodin mentoringu
• Output: 1 000 vzdělaných občanů
• Outcome: 60 % účastníků vytváří rezervu > 10 000 Kč
• Impact: snížení exekucí v regionu o 5 %

Krok 4 | Smluvní rámec a governance

Sepsat Grantovou smlouvu / Partnering Agreement s jasnými milníky, reportingem a podmínkami ukončení. Doporučuji:

• Řídicí výbor (steering committee) – 2× ročně vyhodnotí KPI.
• Escrow účet – uvolňování financí po dosažení milníků.
• Klauzule ESG breach – možnost pozastavit platby při porušení kodexu.

Krok 5 | Implementace, rozpočet a řízení rizik

Osobně doporučuji kombinovat OPEX (roční grant) a CAPEX fond na infrastrukturní zlepšení NGO. Celkové náklady projektů, které vedu, se pohybují mezi 0,1–0,8 % EBITDA. Klíčové riziko bývá personální závislost – řeším ho nastavením knowledge-sharing mezi týmy.

Krok 6 | Měření a reporting dopadu

Pro CSRD/ESRS potřebujete auditovatelná data. Osvědčená metodika:

1. SROI (Social Return on Investment) – poměr čistého přínosu ke vstupům.
2. Outcome Harvesting – kvalitativní evidence změn chování.
3. XBRL tagging – strukturovaný export pro ESRS S3 tabulky.

Příklady KPI vhodných pro zveřejnění:

• Počet lidí s nově získanou kvalifikací (výstup).
• % účastníků, kteří získali zaměstnání do 6 měsíců (výsledek).
• HDP regionu +2 % oproti kontrolní oblasti (dopad).

Krok 7 | Externí audit a komunikace

Doporučuji audit podle ISAE 3000. Auditor posoudí proces sběru dat a vyjádří assurance (limited nebo reasonable). Výsledek komunikujte v integrovaném reportu, médiích i interně – angažovanost zaměstnanců roste, pokud vidí hmatatelné výsledky.

Příklady z české praxe

Case 1 | Energetická firma & neziskovka „Les 21“

Cíl: zalesnění brownfieldu a zvýšení biodiverzity. Společný fond 10 mil. Kč, výsadba 50 ha, měřeno pomocí indexu Biodiversity Net Gain. Zahrnuto do ESRS E4 (detailní návod).

Case 2 | Banka & NGO „FinEdu“

Tříletý program finanční gramotnosti pro klienty v úvěrové tísni. SROI 3,7:1, pokles default rate o 12 %. Banka vykázala KPI v sekci „Společenský dopad produktů“.

Case 3 | IT společnost & sociální podnik

Outsourcing datových anotací lidem s handicapem. 80 FTE, 95 % retence, zvýšení reputačního skóre na platformě EcoVadis z 62 → 74 bodů.

Náklady a časové rámce

Fáze	Délka	Náklady (Kč)
Materialitní analýza	1–2 měsíce	150 000 – 300 000
Due-diligence NGO	1 měsíc	50 000 – 100 000
Pilotní projekt	6–12 měsíců	500 000 – 5 mil.
Audit ISAE 3000	2 měsíce	120 000 – 250 000

Financování lze doplnit granty Norway Grants či programem Operational Programme Employment+.

Časté chyby a jak se jim vyhnout

• Ad-hoc dárcovství bez KPI – auditor CSRD jej vyhodnotí jako immaterial.
• Nesoulad cílů – podnik tlačí na byznys indikátory, NGO na sociální. Řešení: společná Theory of Change.
• Nedostatečný MRV – chybějící evidence znamená reputační riziko impact-washing.

Závěr: Partnerství, které tvoří hodnotu

Spolupráce s neziskovým sektorem je v současné regulaci nezbytná nejen pro splnění CSRD, ale i pro budování dlouhodobě odolného podnikání. Klíčem je strategický, daty podložený přístup – od analýzy materiality přes měřitelné cíle až po audit dopadu. Věřím, že uvedený roadmap, příklady a checklist vám pomohou postavit program, který obstojí před investory, auditory i komunitami.

Přečtěte si také

• ESRS S3 v praxi: Jak řídit dopady na komunity a úspěšně reportovat
• EU sociální taxonomie v praxi: Jak identifikovat způsobilé aktivity